knihi.cz
...založte si svůj deník teď!
knihy autoři čtenáři diskuze
34
hodnoceno 7

Obálka knihy Rok kohouta

Tereza Boučková

kategorie beletrie
přidáno přidáno: 03.06.2008

Nový, autobiograficky laděný román Terezy Boučkové Rok kohouta je drásavě upřímná výpověď ženy, které se rozpadne život a ona hledá sílu, s níž by ho dokázala znovu poskládat dohromady. Čínská astrologie zná dvanáct zvířecích znamení a kohoutu, v jehož úřadujícím roce se autorka před jednapadesáti lety narodila, nedávno jeho rok skončil. Ačkoli to měl být čas, kdy "po nesnázích uplynulého roku je váš vlastní rok ve znamení výrazného zlepšení", Tereze Boučkové se dařilo opačně. Definitivně se v něm rozbila její na osudu vyvzdorovaná, uměle poskládaná rodina, kdy různosti genů, povah i následky citových deprivací přijatých synů nabyly v pubertě vrchu a roztočily nezastavitelný kolotoč akcí a reakcí, které všechny zúčastněné silně zasáhly a proti nimž jako by nebylo úniku. Rozpad rodiny, do té doby nejdůležitější hodnoty, s sebou přinesl i krize další - tvůrčí i tu, které se říká krize středního věku. Tereza Boučková z nich hledá východisko bolestně, ale taky nekompromisně, především k sobě. A dokonce s humorem, často drsným. Mohlo by se zdát, že tu jde o nemilosrdné dokončení příběhu, tak milosrdně započatého ve stěžejní próze Indiánský běh. Ale možná je to úplně naopak. Rok kohouta je cesta od naprosté beznaděje k osvobodivé odvaze.
Kde koupit knihu Rok kohouta?

Štítky: rodina, vztahy, adopce

zapln-lightdalší knihy autora Tereza Boučková
zapln-lightantikvariát
Žádná nabídka k prodeji. Chcete knihu prodat? Přidejte novou nabídku!
Sháníte tento titul? Vložte novou poptávku!
Sháníte tu to knihu? Chcete ji prodat? Zaregistrujte se a vložte svůj inzerát!
zapln-lightkomentáře a hodnocení knihy Rok kohouta
Gemini.V (95%)
přidáno přidáno: 03.07.2008 - 08:49
A nejhorší na tom je, že my máme naprosto shodnou zkušenost...
banter (100%)
přidáno přidáno: 02.09.2008 - 21:57
Depresivní!
Smekám před autorčinou statečností a dobrým srdcem. Já být v její kůži, tak v afektu a bezmocnosti ty kluky zabiju a pak i sebe.
Po tom všem, když dvěma adoptivním Romům doslova obětovala život, se ještě najdou lidé, co ji obviňují z rasismu.
Komu se povedlo úspěšně vychovat adoptované děti? A komu adoptované romské děti?
Gemini.V (95%)
přidáno přidáno: 19.09.2008 - 09:11
No, dobrá otázka. Nám bohužel ne...
přidáno přidáno: 04.02.2009 - 08:25
Je to smutné, ale také se musím přidat, ani nám se to nepovedlo ..... Docela by mě zajímal názor odborníka - opravdu se genová výbava nedá překonat ?
Majla (87%)
přidáno přidáno: 16.02.2009 - 16:36
Někde jsme četla, že geny jsou asi 80%,ale ty čísla se různí.Každopádně jsou podle některých odborníků geny to nejsilnější a nedá se to změnit.Jen ovlivnit nějakou výchovou, ale to taky maximálně do 3. roku života. Takže když dítě prožije první roky života v dětském domově, co z toho pak může být. Těžko říct, jak tohle rozmotat. Podle mě by bylo na čase aspoń změnit od kořenou systém náhradní rodinné péče. I když to taky mnohé nevyřeší. Prostě je to setkání dvou zcela odlišných prostředí.
exitus (75%)
přidáno přidáno: 03.09.2011 - 13:36
Za dobrý skutek budeš po zásluze potrestán.
Bunny (100%)
přidáno přidáno: 27.11.2011 - 14:39
Tato kniha mě naprosto pohltila, je napsaná až drsně, ale z příběhů, zážitků se syny je jasné, že jinak napsaná být nemůže. Četla jsem ji jedním dechem a nedalo se od ní "odejít". Nejen jedním dechem ale i se zadrženým dechem, protože si nedovedu představit toto zažívat. Souhlasím s banter, také jsem měla pocit, že bych děti v amoku zabila a sebe též. Nezbývá než před autorkou a jistě i jinými rodiči se stejnými zkušenostmi smeknout. Smekám tak i před výborně napsanou knihou a všem doporučuji přečíst.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2006-2019 | RSS: novinky, nové knihy, komentáře, diskuze, diskuzní fórum, citace, koupelnový nábytek