Zánik samoty Berhof

91%

Vladimír Körner

beletrie

přidáno: 15.02.2008

podobné

V této knize se Vladimír Körner zabývá situací krátce po druhé světové válce. Děj umístil na česko-polsko-německou hranici do prvního roku po druhé světové válce. Řeší zde tematiku werwolfů, tj. německých nacistických fanatiků, kteří se nesmířili s tím, že válka skončila a hitlerovský režim padl. Právě tato skupina, nerozpakující se zabít kohokoliv, kdo jí přijde do cesty, (jeptiška a muž, převlékající se za jeptišku) se rozhodne, proti vůli pána domu, přečkat zimu právě na statku Berhof, samotě naprosto odříznuté od okolního světa. Zde žije poloviční sirotek, Ulrika, hlavní postava, z jejíhož úhlu pohledu je příběh v er-formě vyprávěn, její opilecký otec a jeho německá milenka. Ulrika po matčině smrti citově strádá, tím více se upíná k Bohu a touží vstoupit do kláštera, proto v jeptišce vidí naději, že jí pomůže tohle přání splnit. Další postavou je německý nemocný chlapec Erich, ze všeho nejvíc toužící dostat se za maminkou, vůči kterému Ulrika cítí opatrovnické city a stará se o něj. Vztahy mezi obyvateli se postupně proměňují, rozvolňují, wehrwolves dávají původním obyvatelům stále více volnosti, přestanou je na noc svazovat, někdy spolu dokonce večeří, ani náhodou se však nedají označit za přátelské. Ulrika postupem času přestane jeptišce věřit, jejich vztah, který se ze začátku dal označit za důvěrný a téměř přátelský, se proměňuje...