Suttree

Z hlediska ostatních knih Cormaca McCarthyho je Suttree zcela ojedinělý román. Už při přečtení libovolné stránky v knize člověk ihned pozná, že jde o Cormaca, ovšem román má úplně jinou atmosféru než ostatní knihy od tohoto skvělého autora. Nebýt Cormacovi chladnokrevnosti a přímosti, připomíná příběh lehké humoristické romány Johna Steinbecka jako jsou Pláň Tortilla nebo Na Plechárně. Autor se vůbec nebojí být zábavný a vtipný, ovšem člověk musí být i tak, jak je u Cormacovo knih zvykem, neustále ve střehu, protože je bez zaváhání schopný ihned na další stránce jakékoli postavě surově a zle ublížit. Humor je cynický a tak nějak bez emocí vtipný. Drsná realita každodenní bídy je, jinak vtipným románem, doslova prolnuta.
Dalším plusem knihy jsou samotné postavy. Jako vždy jsou věrné, šedé a realistické. V románu je jich nepočítaně, ovšem spousty je využito jen jako křoví. O některých se dozvíte vše potřebné ihned, některé poznáváte postupně a o některých nevíte nic. Zkrátka jako v životě. Co se týká postav, tak mi v Suttree chybí klasický McCarthyho „mudrc“. Dosud byl totiž ve všech jeho knihách. Tentokrát se však Cormac zřejmě rozhodl životní moudrost rozmělnit do více postav, což se bezezbytku podařilo. Na tento ojedinělý nedostatek navíc nechává zapomenout titulní postava. Suttree je dle mého názoru nejlepší hlavní postava ze všech jeho románů, čemuž pomáhá i skvělý příběh.
Ač je Suttree McCarthyho ranná kniha, řadím ji ještě výš, než klasiky z pozdější doby, jako je „hraniční trilogie“ nebo Krvavý poledník. Suttreem Cormac totiž dokazuje, že je kompletním spisovatelem a může se směle zařadit mezi nejlepší spisovatele nejen moderní historie.