Cesta krve - Kat

Tak poslední třetí díl cesty krve dočten. Hned na začátku knihy lze poznat, že toto pokračování napsal někdo jiný, ač se snažil psát ve stejném stylu, už to není úplně ono. Celý děj trochu dost ujel a Maxmilián se vydá do vesmíru. Prostě úlet, to už mi přišlo trochu moc. Celkově to je poměrně slušné pokračování, ale na Kulhánka to opravdu nemá.

Po dvaceti letech jsem se tedy odhodlal a konečně knihu dočetl. Zkraje je trochu těžké se začíst, protože autor se hledá, možná to ještě ani nemyslí vážně, a tak je styl trochu kostrbatej a málo kulhánkovitej, nicméně s přibyvajícími odstavci se autor zlepšuje a místy opravdu mistra začíná připomínat. Abych to zkrátil, posledních 200 stránek jsem přečetl jedním dechem a naprosto nemám pocit, že by mě někdo znásilnil. Oceňuju především odvahu, pokračovat v tak kultovní záležitosti, ale i pokus o zasazení už poměrně šíleného děje do nějakého logického a aspoň trochu uvěřitelného rámce, spád a místy i docela dobrej humor. Vytknul bych sklouzávání k vulgaritám a nekonzistetní chovaní jednotlivých postav. Celkově vzato parádní překvápko a až zas zhruba za rok přelouskám vládce, klub a cestu, nezapomenu k tomu připojit i Kata