|
0
|
|
 |
Aida Bahrová, Ángel Santiesteban, Armando de Armas, Armando Torres, Carlos Victoria, Ernesto Pérez Castillo, Guillermo Cabrera Infante, Jesús David Curbelo, Jorge Alberto Aguiar Díaz, Pedro de Jesús López, René Ariza, Senel Paz, Zoé Valdésová beletrie přidáno: 21.12.2010Tato dvojjazyčná čítanka vám zprostředkuje výlet na sluncem prozářenou Kubu, jaký jste spolehlivě nezažili. Budete se moci s Bláznem Osvalditem – kriminálníkem, který se po letech vrací na rodný ostrov jako velký pán z New Yorku – do němoty opíjet kubánským rumem a shánět lehké holky, nahlédnete do malířského ateliéru, kde se homosexuální intelektuál Hector právě spouští se statným milencem své přítelkyně Anny, dozvíte se jak to doopravdy bylo s hrdinou filmu Jahody a čokoláda a proč se Havana jmenuje Havana. Před vašima očima se kubánský Řehoř Samsa promění v krávu, protože načerno kšeftuje s hovězím masem, projdete se s neúspěšným spisovatelem po zchátralé Havaně, kde neteče voda a jámy přetékají odpadky, zatímco mohutní černoši v centru nabízejí turistům doutníky, holky a vůbec všechno možné, nebo si odskočíte s kubánskými vojáky do Angoly…a zažijete další dobrodružství s celkem dvanácti ostrovními i exilovými autory. Armando de Armas: Návrat Blázna Osvaldita Jeho postavy blízké prototypu španělského pícara, rošťáka a šibala z nejnižších vrstev, čelícího bídným životním podmínkám s humorem a na hraně zákona, mluví lidovým hovorovým jazykem. Armaz píše v orální vyprávěcí tradici, v jeho díle hraje významnou roli i santería, černošsko-křesťanský náboženský synkretismus. Juan Manuel Salvat charakterizuje jeho dílo slovy: „… daří se mu předat čtenáři pocity a dojmy, vytvářející hrůznou skutečnost kubánské společnosti. V povídkách se spájí dramatičnost s pikareskními prvky, protipóly našeho šťastného národního bytí.“ Ernesto Pérez Castillo: O jednu krávu víc nebo míň V povídce Una vaca menos, una vaca más (O jednu krávu víc nebo míň) se její hrdina promění v krávu, podobně jako Kafkův Řehoř Samsa v odporný hmyz. Zatímco protagonista Kafkovy Proměny provozoval svoji živnost obchodního cestujícího zcela legálně, jeho kubánský kolega prodává hovězí maso na černém trhu. Onoho osudného rána, kdy se promění v jalovici, se ho chystá zatknout Castrova bezpečnost. V povídce se nešetří absurdním humorem, který snese jakákoli měřítka. Jorge Alberto Aguiar Díaz: Nebe nad Havanou Povídka Cielo sobre Havana (Nebe nad Havanou) popisuje setkání živořícího kubánského spisovatele a zralé ženy, která přijíždí z Londýna a stane se jeho milenkou. Příběh jejich vztahu je zároveň výmluvným obrazem chorobného stavu, v němž se lidé na ostrově svobody nacházejí, a prolíná se s chystaným dobrodružstvím hrdinových přátel, kteří zamýšlejí opustit ostrov na voru. Guillermo Cabrera Infante: Tonoucí žena Povídka Una mujer que se ahoga (Tonoucí žena) pochází z knihy Delito por bailar el chachachá (1995, Provinil se tancem čača), jakéhosi povídkového triptychu, v němž se v různých drobných obměnách opakuje motiv rozchodu mileneckého páru na téměř neznatelném pozadí historických proměn v Havaně. Povídka ve zkratce ukazuje bohatý výrazový a tematický styl celého Cabrerova díla včetně lásky ke kinematografii, jejíž reminiscence osvětlují vnitřní rozpoložení hlavní postavy. Zoé Valdésová: Havanaguana Povídka Havbanaguana (Havanaguana) z knihy Misterios de La Habana se snaží vysvětlit původ názvu kubánského hlavního města, a to jak z pohledu vědeckého, tak na základě různých, i fiktivních legend. Stěžejní legendou je pohádkově laděný příběh indiánské dívky Havanaguany, v němž se líčí její setkání se španělským kolonizátorem. Staví se v něm proti sobě lyrická nevinnost přírodního života a krutost dobyvatelů, která mimo jiné vyplývá z xenofobie a rozdílnosti kultur neschopných se dorozumět a navzájem pochopit. Senel Paz: Vlk, les a nový člověk Podobně jako ve filmu Jahody a čokoláda se na počátku povídky El lobo, el bosque y el hombre nuevo (Vlk, les a nový člověk) setkává v cukrárně Coppelia homosexuální intelektuál Diego s mladým komunistou a univerzitním studentem Davidem. Na pozadí vzájemného provokování a sexuálních narážek se obě postavy později začínají scházet v Diegově skromném bytě, kde je David seznamován s literaturou na Kubě těžko dostupnou i s Diegovými politickými názory. Na povrch přitom vyplouvají zajímavé detaily z minulosti obou postav, které nakonec prozrazují, že jejich prvotní setkání v cukrárně bylo náhodné jen zdánlivě. Povídky je typickou ukázkou znormalizované prorežijní literatury, která na oko vypadá, že může svobodně psát, o čem chce, ale ve skutečnosti tvoří podle předem daných hodnotových šablon. Na jedné straně tu je David, jenž ztělesňuje rodícího se „nového“, komunistického člověka, na straně druhé stojí Diego coby představitel „starého“, předrevolučního světa, který sice má jistý starožitný půvab, avšak musí ustoupit novému řádu. „Jsem slabý a ten váš svět není pro slabochy,“ říká na závěr Diego a symbolicky opouští Kubu, zatímco David hledí s nažehlenými pionýry vstříc šťastným zítřkům. Ángel Santiesteban: Jih: Šířka 13 Povídka Sur: latitud 13 (Jih: šířka 13) popisuje zdánlivě banální historku, která se odehrává při jednom z mnoha nekonečných přesunů kubánských jednotek uprostřed africké džungle, v naprostém zmatku občanské války i organizace kubánské intervence. Na malé ploše Santiesteban rozehrává malé, jakoby myrerovské drama několika vojáků zbloudilé kubánské jednotky a především jednoho z nich, přezdívaného Houslista. A kontrastu války a artefaktu z lepších časů. – houslí – ilustruje beznaděj a zmar, které provázejí nedobrovolné protagonisty této válečné epizody. René Ariza: Duch prasete El fantasma del pureco (Duch prasete) vyšel v posmrtném výboru Cuentos breves y brevísimos, který se vyznačuje absurdním černým humorem často hraničícím s cynismem. Charakterizuje ho pokřivené vnímání světa, hranice mezi dobrem a zlem v něm prakticky neexistuje. Příznačná je v tomto ohledu postava hlavního hrdiny, která zpočátku vzbuzuje sympatie, ale nakonec se projeví stejně bezcitně jako jeho okolí. Podobně rozporuplně byl přijímán i samotný Ariza, jehož slavná parafráze („Každý z nás v sobě nosí svého Fidela Castra.“) ve své době vyvolala odpor u některých Kubánců žijících v exilu. - styl jeho sloho mě bavil nejvíce Pedro de Jesús López: Portrét Pedro de Jesús je osobitým představitelem kubánské erotické literatury, i když někteří kritici jej považují za provokatéra nejen proto, jak erotiku pojímá, ale i pro jeho experimentální způsob vyprávění. Některé jeho texty, v nichž se zobrazuje homosexualita, se nacházejí na samé hranici toho, co je ještě schopen kubánský režim tolerovat. Například v povídce El retrato (Portrét) detailně popisuje erotické vztahy čtyřúhelníku, který tvoří heterosexuální malířka Anna, její milenec, řidič Jorge a homosexuální intelektuálové Gabriel a Hector. Zajímavá ale je zejména formální výstavba textu. Erotické motivy jsou zakompovány do propracované literární konstrukce s celou řadou filozofických a literárních odkazů. Bohatým jazykem a poněkud komplikovaným stylem nachází obdobnou polohu psaní jako její generační vrstevnice Ena Lucía Portela. Jeho pojetí literárního experimentu je však velmi úzce spojeno s dodržováním pravidel literárního žánru a jistou mírou vypravěčské ukázněnosti. - při psaní střídá přítomný a budoucí čas Aida Bahrová: Vůně citronu V povídce Olor a limón (Vůně citronu) líčí autorka vztahy žen tří generací: bigotní katolické babičky, revoltující dcery a dospívající vnučky, které své drama prožívají na kubánském maloměstě. Nemožnost komunikace je ještě umocněna nepřirozenými společenskými podmínkami – hmotnou bídou, nesvobodou a ideovou indoktrinací, s nimiž se dnešní Kubánci střetávají den co den. Aida Bahrová v důkladném a přesném ponoru do psychiky ženských protagonistek – matky Iris a její dospívající dcery – vykresluje jejich vnitřní svět neobyčejně lyrickým a zároveň dynamickým jazykem. Jesús David Curbelo: Dým Povídka Humo (Dým) je napsaná jako joyceovský proud vědomí, z něhož vystupuje příběh mladého chlapce, který prožívá nelehký úděl outsidera a první homosexuální milostné vzplanutí, to vše na pozadí zpřetrhaných společenských vztahů konce 20. Století. - nepoužívá interpunkční znaménka. Jeho povídka je jedna dlouhá věta. Carlos Victoria: Stíny na pláži Las sombras en la playa (Stíny na pláži) uzavírají stejnojmennou knihu povídek, v níž Victoria poprvé shromáždil své texty napsané po odchodu do exilu. Vyrovnává se v nich se vzpomínkami na Kubu i s nečekaně tvrdou realitou amerického života. Obě roviny se v titulní povídce nenásilně proplétají. Victoria dokonale ovládá umění zkratky a dokáže jedinou větou plasticky obsáhnout celý jeden životní příběh, což jeho textům dodává neobyčejnou hutnost a intenzitu.  Kde koupit knihu Kubánská čítanka? Počet stran: 321
Původní cena: 249 Kč
|
další knihy autorů Aida Bahrová, Ángel Santiesteban, Armando de Armas, Armando Torres, Carlos Victoria, Ernesto Pérez Castillo, Guillermo Cabrera Infante, Jesús David Curbelo, Jorge Alberto Aguiar Díaz, Pedro de Jesús López, René Ariza, Senel Paz, Zoé ValdésováantikvariátŽádná nabídka k prodeji. Chcete knihu prodat? Přidejte novou nabídku!
Sháníte tento titul? Vložte novou poptávku!
Sháníte tu to knihu? Chcete ji prodat? Zaregistrujte se a vložte svůj inzerát!
komentáře a hodnocení knihy Kubánská čítankaPokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.