HHhH

Po přečtení tedy zkusím ještě doplnit vlastní, kratší „recenzi“.. Binet si sice celé téma důkladně prostudoval, ale ačkoli sám uvádí, že nepíše o Heydrichovi ale o „největším činu druhé světové války“, atentátu samému se paradoxně věnuje až v poslední třetině knihy.
Hojně zmiňovaná forma, kdy autor řeší, jak je hloupé historickým postavám vkládat jakýkoli text do úst, pokud nebyl přímo zaznamenán, je ze začátku sice sympatická, ale ke konci už se začíná únavně opakovat.
Osobně můžu HHhH srovnat jen s Šulcovým Dva proti říši, která mě tehdy ohromila detaily a podrobným popisem. Francouz tu samou událost popisuje rozhodně emotivněji, ale fakta se mu toulají od Heydrichova dětství přes barvu jeho auta až po stav vlastního milostného života, že na operaci Anthropoid moc času nezbyde.
HHhH je rozhodně čtivý román, který ale nedoporučuji milovníkům literatury faktu, protože je tak nějak… o ničem.

Knížka se mi moc líbila. Hodně mě zaujalo, že do toho autor vloží nějaké své poznámky nebo co si myslí.
Vůbec mi nevadilo, že se o atentátu zmínil až ke konci knížky. Právě naopak se mi líbilo jak to popisuje než se to vše odehrálo.
Moc hezky se mi četla, spíš jsem jí hltala...

Musím říct, že tahle knížka mě prostě chytla, přečetla jsem ji jedním dechem od začátku do konce. Autorův styl psaní mě sice zezačátku trošku mátl a zdál se mi zvláštní, ale jak jsem si na to po pár stránkách zvykla, vůbec mi nevadil, naopak. Byla to zatím jediná knížka, kterou jsem četla přímo o atentátu takže nemůžu srovnávat, ale z tohohle období historie jsem toho už přečetla víc a tahle byla jedna z těch, který se mi určitě líbily nejvíc...Chápu že někomu se nemusela líbit tak jako mně, ale já jsem se díky ní i dozvěděla spoustu zajímavých informací o atentátu a o dění před ním. Super, čekám na další Binetovy knížky :)

Z počátku mě zvláštně pojatý styl vyprávění rušil, možná až rozčiloval, jelikož Binet působil, že o tématu neví více než já a ještě si není jistý, zda si ho vůbec smí dovolit vyprávět. Posléze si člověk zvykne a přijme tuto pokoru a autorovu naprostou oddanost příběhu. A oddá se mu také. + pár faktů, o kteýrch jsem neměla tušení.

Předně bych chtěl vyseknout autorovi poklonu. Není mnoho lidí ze zahraničí, kteří by se takhle dopodrobna zabývali jedním historickým momentem, který se odehrál o mnoho kilometrů dál před mnoha a mnoha lety a věnovali mu několik let života zjišťováním faktů. Jsem rád, že si teď lidé v mnoha zemích budou moci přečíst, jaký význam měla operace Anthropoid pro Čechoslováky. Důležité také je, že vznikl další prostředek, který pomůže zachovat pro další generace vzpomínky na to, jaká zvěrstva páchali nacisté za druhé světové války i před ní.
Jediné co by se dalo způsobu vyprávění vytknout, že ke konci se již trochu Binet opakuje ve formě, kterou konstruuje dialogy, aby pak o pár řádků níže napsal, že to tak vlastně vůbec být nemuselo.
Ale tohle je jen maličkost oproti moc dobré práci, kterou odvedl. Velmi čtivá záležitost - i pro lidi, které historie nebaví. Tohle je totiž spíš thriller (o to smutnější je, že se doopravdy odehrál)

Ale jo, docela se mi to líbilo. Hlavně pro to, že je to psáno takovou neotřelou formou, srozumitelnou každému. Oproti Ivanovovu Atentátu na R.H., kde autor popisuje každou maličkost předcházející atentátu i jeho podrobný průběh, Binet si více všímá dějinných událostí které atentátu předcházely a samotný akt a jeho následky nechává na několik posledních stran.