Tma 2.0

Tmu 1.0 jsem nečetl, tak nemohu srovnávat. Začátek knížky mě úplně nadchnul, líčení počátečního šoku ze ztráty elektřiny je prostě dokonalé. Ovšem postupné propadání společnosti do temnoty už tak důvěryhodně nepůsobí; těžko říct, jestli je to tím, že se do příběhu autor násilně snažil dostat historické osobnosti, nebo tím, že se najednou všichni (až na hlavního hrdiny pochopitelně) začnou chovat jako nelidské bestie. Takže skvělý příběh se postupně propadá a ke konci je i docela zmatený; pořádné zkrácení by příběhu jen prospělo. Ale bavit se určitě budete.

Líbí se mi o něco míň než 1.0, je taky o něco delší než první verze. Na druhou stranu musím přiznat, že dvojka je o poznání temnější a pesimističtější

Já bych druhé verzi snad i odpustila tu strašnou tendenčnost (zápletka s komunisty a Bilakem může za poprskané stránky a to, co se mi v první Tmě líbilo jako přiléhavé vystižení lidské povahy, je teď už jen očividnou a okázalou snahou namluvit čtenáři, jak strašně hnusní a blbí a neschopni dobra a vděku ti lidé jsou). Možná bych snesla i snahu narvat co nejvíc historických odkazů (třebaže úvaha na téma „co by tomu asi řekl Pavel Rychetský“ je přestřelená už šíleně).

Nejvíc mi na Tmě 2.0 vadí, jak mizerně je napsaná – je to rozplizlé, nastavované, nic nevychází z přirozeného vývoje (proměna Katky se stane bez jakékoli předchozí indicie, prostě proto že na to má genetické vlohy; složitá spiknutí se odbývají hláškou: „Ještěže i tam máme svoje lidi,“; zvraty se dějí a lá deus ex machina a vrší se jeden na druhý, aniž by měl základ v předchozí zápletce), literární styl kvůli oné chtěnosti děje a plochosti postav odpovídá nadprůměrnému dílku na serverech typu Písmák.cz. Victor Hugo do předmluvy k Chrámu matky Boží napsal, že do knihy se má zasahovat jen při jejím vzniku – to dokázala už první Tma (kde později vzniknuvší druhý díl stojí hluboko pod prvním), ale teprve Tma 2.0 ukázala, jak pravdivá ta úvaha je.