Encyklopedie tajných služeb ve 20. století

Helmut Roewer, Matthias Uhl, Stefan Schäfer

historie

přidáno: 12.01.2009

To, že John Le Carré se ve skutečnosti jmenuje David Cornwell a že tento úspěšný autor byl kdysi britským agentem, je všeobecně známo - ale fakt, že dobrý tucet poslanců německého Spolkového sněmu byli vedlejším povoláním agenti, už méně. Největší známá tajná služba v USA je CIA; na názvy a náplň činnosti dalších čtrnácti bychom si určitě vzpomínali už déle. Pod pojmem Ochrana ústavy ve Spolkové republice si mnoho současníků představuje spolkovou tajnou službu: máloco je tak vzdáleno pravdě.
Tato jedinečná slovníková práce poskytuje přehled i mnoho detailů o práci tajných služeb od první světové války přes dobu meziválečnou, druhou světovou válku, studenou válku až po zhroucení sovětského impéria. Obsahuje celkem 3 250 hesel, z čehož většinu tvoří stručné i podrobnější medailonky osob. Čtenář se díky nim dozví řadu suchých faktografických údajů i neuvěřitelné množství zajímavostí.
Nedostatek peněz přiměl ke špionáži Margarethu Zelle - světové slávy dosáhla pod uměleckým jménem Mata Hari - ale špionážní výsledky byly hubené. Její instruktorka se jmenovala Elsbeth Schragmüllerová. Na rozdíl od své agentky H 21 přežila první světovou válku jako jedna z největších postav v oboru; později žila z prodeje svých podobenek na pohlednicích. Pověstí, že byla za války legendární špionkou známou pod označením Mademoiselle Docteur, "Slečna Doktorka", jí konkurovala Annemarie Lesserová, procházející mnoha postelemi a vraždící jednoho muže za druhým, později postava vykonstruovaných špionážních příběhů. Skutečnost splývá se smyšlenkou. Fantazie a lež procházejí celou branží tajných služeb, proto tajné služby a jejich lidé už celá staletí poskytují inspiraci literátům. Mnozí spisovatelé a herci navíc byli agenty, jako například známý Cary Grant nebo Somerset Maugham. Jiní by se jimi rádi stali, i přes často neslavné konce slavných agentů. Agenti z první poloviny 20. století představují vybranou galerii nepřirozených úmrtí. Řada z nich byla popravena, jiní se vrhli z okna, byli gilotinováni, uškrceni, utlučeni anebo zmizeli údajně beze stopy. Lidé od psacích stolů umírali povětšinou doma v posteli. Časy se změnily: dnes agent umírá především na rakovinu plic nebo na cirhózu jater. I o těchto lidech pojednává naše kniha. Kromě biografických medailonků kniha dále obsahuje hesla jednotlivých organizací i operací, výklady pojmů a termínů či souhrnná hesla jednotlivých států a historických epoch.