Jak ulovit miliardáře

Vysoká škola P. R., řekla bych. Podivné machinace, téměř dokonale promyšlené strategie, nekalé praktiky, korupce... Místy (hlavně začátkem knihy) jsem byla až znechucená světem neustálých intrik, ve kterém se horních deset tisíc s naprostou samozřejmostí pohybuje. Jak jen jsem vděčná za svůj všední prachobyčejný život. Z filmu jsem ovšem byla zklamaná. I přes téměř přesné dialogy převzaté z knihy, absolutně nedokázal vyjádřit její hloubku. Herci podle mého názoru příšerně přehrávali. Z knižního Patrika i v té nejnepříjemnější situaci vyzařoval stoický klid a chladná rozvaha. Oproti tomu Pat ve filmu byl chvílemi až směšný, a to hlavně, když se pokoušel křičet. :-) Postavy v knize byly vesměs vysoce inteligentní, Kateřina spíše vypočítavá, ale tak neskutečná (pardon za ten výraz) blbka jako ve filmu to rozhodně nebyla. I ostatní hrdinové byli značně podhodnoceni. V knize to pálilo všem, i těm, kteří se tak záměrně netvářili. Halucinace Patrika Grossmana jsou pro určitý pohled na knihu také stěžejní. Ve filmovém zpracování samozřejmě chybí. Takže ve zkratce: Kniha zajímavá, zábavná, k zamyšlení. Film povrchní a banální.