Operace Shylock

Od Philipa Rotha jsem již ledacos přečetl, ovšem starý pard mě má stále čím překvapit. Operace Shylock je v zásadě míšeninou jeho románů s fiktivní historií, jako Spiknutí proti Americe, a zdánlivě autobiografických románů, jako například Hodina anatomie. Do tohoto mixu Philip ještě překvapivě přidává detektivku okořeněnou mystériem okolo psychického stavu hlavní postavy, kterou je právě Philip Roth.
Pravdou je, že nejraději mám jeho „třetí typ“ románů, což je příběh vyprávěný třetí osobou. Mezi takové kousky patří vynikající Lidská skvrna nebo Americká idyla. Přesto jsem si i Operaci Shylock opravdu užil. Philip s hlavní zápletkou nečeká a ihned na prvních stránkách se zmíní o svém dvojníkovi, jenž má své cíle, které chce jeho jménem uskutečnit. Děj se odehrává převážně v Jeruzalémě a tak není divu, že to, co se jeví zpočátku jasně se intervencí tajných služeb Izraele a Palestiny začíná proplétat až k absurdnosti. Celý spletenec navíc zastiňuje možnost, že jde jen o halucinace jako následek závislosti na klinicky nevyzkoušeném léku.
Konec románu je tak celkem nejasný, avšak klobouk dolů před spisovatelem, který vůbec nějak celé nepřehledné a záměrně zkreslované klubko rozpletl.
Philip Roth patří mezi mé oblíbené autory také z toho důvodu, že jsem u téměř všech knih nucen zajímat se i o reálie okolo příběhu. Abych co nejpodrobněji pochopil, o co v románu jde, musel jsem si zjišťovat informace o vzniku Izraele, soudních procesech v Izraeli, tajných službách, osobách a tak dál. Rothovy Romány mi tak nedávají jen dobrý pocit ze skvělých knížek, ale dělají ze mě i kompletnějšího člověka. Operace Shylock mě navíc nabádala o přemýšlení nad důkazy a potažmo opravdového dění v koncentračních táborech jako byla například Treblinka. Jsem ale malý pán, abych toto tajemství zvané Holocaust rozluštil.
Další přidanou hodnotou je popis života, myšlení a cítění spisovatele. Philip zde detailně popisuje, jak je komplikované žít normálním životem a snažit se nemyslet při každém rozhovoru nebo seznamování o psaní románu a nesbírat za tímto účelem materiál. Jde o posedlost, což dokresluje vynikající scéna, kdy Philip jen tak z povinnosti přepíše do smysluplnější podoby stanovy Ligy proti antisemitismu, s kterými vnitřně nesouhlasí.
Operaci Shylock si asi neoblíbím jako Lidskou Skvrnu, Americkou Idylu nebo Spiknutí proti Americe, ale rozhodně ho stavím hned za tyto tři romány. Jde o velikou věc!